Padesát odstínů aktualizační šedi

Aktivita různých softwarů kolem nás se nemilosrdně zvyšuje. Tedy, jejich snaha sebe sama aktualizovat. Ne, že by opravovaly své chyby nebo zvyšovaly svou stabilitu. Jen stále dokola stahují a instalují tak zvané aktualizační balíčky, aby uvedly nové, leckdy nepotřebné, funkce. A spolu s nimi tu a tam novou chybu, snad aby bylo příště zase co aktualizovat, jakkoliv chyb se během této přehlídky marnosti mnoho neopraví. Mělo by se totiž především jednat o preventivní obranu proti kybernetickým útokům. O těch nám dodavatelé vypráví často a s vervou divadelního principála, co představuje další dramatický kus. Přitom chování aktualizačních mechanismů samotných je dnes již leckdy k nerozeznání od chování počítačových virů, jejichž rejdění mají údajně bránit.

Na našem redakčním počítači s Windows 10 se dnes nabídnulo stažení kumulativní aktualizace pro měsíc březen. Dotázáni jsme byli jen proto, že zuřivému aktualizačnímu procesu na pozadí se již nějaký čas, během kterého nám brzdil připojení k Internetu, nedařilo aktualizaci stáhnout automaticky. Narážel přitom na to, že jsme označili linku jako placenou, a tudíž je s podivem, že vůbec cokoliv zkoušel stáhnout na pozadí. To cokoliv totiž mělo v tomto případě přes 800 MB. Tedy cosi o velikosti několikanásobně přesahující velikost celého operačního systému Windows 3.1 z počátku devadesátých let. Přitom si někteří naši starší redaktoři pamatují, že Windows 3.1 byly o poznání užitečnější, rychlejší a také hezčí než-li současné Windows 10. Abychom to nezdržovali, tlačítko „Stáhnout“ jsme stisknuli. Zobrazila se informace „0 procent“ a zůstala trčet na obrazovce asi půl hodiny. O zuřivém stahování nás informoval blikající router, ale nikoliv operační systém. Po půl hodině nastala fáze instalace. Tentokrát bylo asi hodinu zobrazené jedno procento. Pak se ukazatel postupně začal navyšovat, téměř až ke sto procentům, aby se, světe div se, znovu vynuloval a nastalo další čekání. Toto čínské mučení mělo ještě třetí, závěrečnou, fázi po restartu, kdy během dalších 30 minut instalace dobíhala. Bůh suď, co se po celou tu dobu dělo. Jednalo se snad o distribuovaný výpočet bitcoinu, aby Microsoft doplnil svůj vyzáblý rozpočet? Nebo se simulovala dráha nukleárních hlavic pro chystanou třetí světovou válku a definitivní americký úder? Chtělo by se říct, kéž by aspoň to. Nám tato taškařice, kromě dvouhodinového zdržení, nepřinesla očividně nic nového. A jsme za to vlastně vděční, mohlo být hůř.

Na závěr přihazujeme několik otisků obrazovek z dnešního dne. Aktualizoval se webový prohlížeč Chrome. Nevíme proč. Přidal se webový prohlížeč Edge. Prý je teď bezpečnější. Aha. A pohled na Task Manager svědčí o tom, že o náš hardware se stále hlásí dobíhající instalace Windows, které 2 hodiny zjevně nestačily a potřebuje svou práci na bitcoinech dokončit. Mezitím webový mail firmy FORPSI hlásí, že je třeba přejít na novou smart verzi. Bude těm aktualizacím někdy konec? Že se jedná o nesmysl, je zřejmé asi všem nebohým uživatelům, nebo aspoň těm, co nemají sklony k masochismu. A i ti by možná dali přednost něčemu zábavnějšímu, co zahrnuje krásné ženy v kožených kostýmech, a svist bičíků v rytmu filmové hudby k Padesáti odstínům šedi. Ostatně všechno je lepší, než tahle šeď aktualizační.

Nekonečná instalace Windows – závěrečný atomový úder si žádá důkladnou přípravu.
Aktualizace webového prohlížeče Chrome vytěžuje náš disk na 100 procent. Děkujeme, beztak jsem neměli v plánu s počítačem cokoliv dělat.
Webový prohlížeč Edge už svou práci dokončil. Je teď prý rychlý a zabezpečený. Čas nám ovšem neušetřil, navzdory svému tvrzení.
A WebMail bude ukončen. Tedy, on předtím nahradil předchozí WebMail. A teď jej nahradí WebMail Smart. Uááááááááá.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *