Je to už nějaký pátek, co jsme naposledy psali o našem bytovém indexu. Ten sestává z pěti podindexů a jeden z nich se zabývá panelákovými byty. Tedy těmi, co zůstaly v České republice po pádu komunistického režimu. V současném režimu, kapitalistickém, se už staví jinak, jakkoliv čachry kolem bydlení zůstaly stejné a obtížnost získat byt se od předchozích časů nikterak nezměnila. Jen dříve bylo podmínkou ke splnění dělnický původ a konexe, dnes hodně, ale opravdu hodně peněz. I pro novostavby se mohou dnes používat panely, ale tento index takové novostavby vynechává a zaměřuje se opravdu na staré bytové brachy ze sedmdesátých a osmdesátých let. Právě staré panelákové byty představují to nejlacinější, co se dá do osobního vlastnictví v Praze pořídit. Ve srovnání s novostavbami tu mluvíme o poznání nižší ceně, přesněji, o milion i více nižší než-li nově postavená bytová jednotka. Ruku v ruce s takovou slevou ovšem přicházejí také rizika. Paneláky nebývají jako takové, po spoustě let existence, v nejlepší kondici. Ony vlastně leckdy nebyly v kondici už od samého počátku. Profukování mezi spárami v oknech, zanesené stoupačky a podobně. V neposlední řadě se v nich měli tendenci zabydlovat mravenci Faraóni. A když jsme u těch obyvatel, očekávejte armádu lidí v důchodovém věku. To má také svoje specifika, včetně různých tu více tu méně bláznivých pejsků. Čím jsou menši, o to jsou bojovnější. Ti pejsci, ale leckdy i samotní důchodci. A pokud setkání vlastníků bytových jednotek ovládne nějaký advokát ve výslužbě, máte naší hlubokou soustrast. Sečteno a podtrženo, průměrná cena takového bytu, měřeno na SREALITY.CZ, nám vychází 3 988 444 Kč, při celkové nabídce 44 bytů, včetně jednoho pidi bytu. Zajímavé je dodat, že od minulého měření v únoru poklesla celková nabídka o 17 bytů, ze 61 na 44, což je znatelný pokles. Že by se zvýšil zájem o tyto staré veterány, jelikož na jejich mladší novo-brášky už nemá nikdo peníze? S odpovědí na tuto otázku si budeme muset počkat na další měření, v ostatních podindexech. Dáme vám vědět.
